Úvod

Orel má za sebou takřka 100-letou tradici. Během historie byl několikrát zrušen a znovuobnoven. Členy Orla byli například i parašutisté, kteří podnikli atentát na Heydricha.
Orel jednota Uherský Brod patří s více než 200 členy k největším z 250 jednot Orla v České republice. Patří do Velehradské župy.

Historie Orla

Na začátku celého historického bádání vzniku Orla na našem území je zapotřebí v náznacích znát historický podtext společenských událostí, kdy Orel vznikal. Bylo to období vlády habsburské monarchie mezi roky 1896 až 1908. Za samotným vyhlášením názvu OREL (oficiálně udávaný vnik 31. 5. 1909) stála tehdejší velká osobnost doby ThDr. Jan Šrámek - kněz, politik a sociální aktivista.

Než však došlo k samotnému pojmenování Orla Orlem, uplynulo řadu let. Historie této u nás jedné z nejstarších tělovýchovných organizací je protkána řadou (bohužel) zdařilých pokusů o jeho násilné zakázání i (bohudík) nadšeného obnovování. Historie Orla by se dalo rozdělit do několika období: Prvním je samotný vznik v období Rakouska-Uherska a s ním spojená první světová válka, následně rozkvět organizace v období tzv. první republiky, zákaz činnosti ve fašisty obsazeném Československu, první obnova mezi lety 1945 až 1948, postupná likvidace Orelstva a majetku komunisty, a následná znovu obroda, po takřka 40. letech nesvobody, po roce 1989.

Na začátku všeho však byla snaha o vytvoření tělovýchovných odborů při katolických spolcích. Toto úsilí bylo umocněno netolerantním postojem tehdy již existujícího Sokola vůči členům, kteří se hlásili k římskokatolické církvi. Právě z toho popudu byl roku 1903 v Praze založen obor při Katolických tovaryšů. Sokol měl v té době prakticky monopol na tělovýchovnou činnost, umocněnou pozitivním národnostním ukotvení v tehdejší společnosti. Tato skutečnost se Sokolu „vymkla“ z rukou v oblastech s vysokou religiozitou jako byla prakticky celá Morava, především ta jižní. V Čechách to pak oblast Královéhradecka a jižních Čech. Důležitou skutečnost, proč spolky v té době vznikaly pouze jako odbory, bylo nařízení v rakousko-uherské monarchii, zakazující vznik samostatných spolků. Lze vyvodit, že důvodem nesamostatnosti těchto spolků, byla skutečnost, aby se nevytvořila samostatně stojící skupina, které byla měla proti monarchiální tendence.

Předchůdcem Orla byly tedy křesťansko sociální tělovýchovné odbory. Jako bylo uvedeno, jako vůbec první vznikl odbor v Praze při Jednotě katolických tovaryšů. To se psal rok 1896. Odbor však neměl příliš dlouhého trvání. Mnohem většího rozvoje však dosáhly tyto spolky na Moravě (r. 1902 v Líšni u Brna a ve Zlíně, r. 1904 v Brně a Vyškově). Až poté (po roce 1908) došlo k rozšíření těchto odborů i do Čech. Právě ve Vyškově tyto odbory začal organizovat vyškovský kaplan P. Štěpán Kvapil. Další významný milník se váže k prvnímu sletu, jenž se konal r. 1908 v Kroměříži. Již měsíc před sjezdem byl 4. 6. 1908 v Uherském Brodě ustanoven při spolku Katolických tovaryšů tělovýchovný odbor. Cvičilo se v sále u Rochů, později v tělocvičně měšťanské školy.

Název OREL získal podle inspirace ze Slovinska, kde podobné organizace ve Slovinsku vybudované r. 1906 Dr. J. Ev. Krekem, který dal první slovinským bratřím významný název "Orli". Samotný návrh slovinského modelu podal vysokoškolský kaplan P. Štěpán Kvapil. Na manifestačním křesťansko-sociálním sjezdu v Olomouci o svatodušních svátcích dne 31. května 1909, který se konal v rámci I. všeobecného sjezdu moravských katolíků, tento akt slavnostně přednesl další kněz P. Jan Šrámek. Následovalo první veřejné vystoupení vyškovského odboru spolu Katolickými Sokoly z Chropyně a 7 členy odboru brněnského na uvedeném v Olomouci. To mělo u široké katolické veřejnosti veliký ohlas. Vznikaly nové tělocvičné odbory na Olomoucku a na Valašsku, všechny už pod novým názvem "Křesťansko-sociální tělocvičný odbor Orel". Do konce roku 1909 bylo na Moravě založeno 34 orelských jednot, mezi nimi i jednota Orla v Uherském Brodě.

Autor: Mgr. Petr Gabriel

Jednota Československého Orla v Uherském Brodě

První zápis v kronice jednoty Čsl. Orla v Uherském Brodě je z 23. května 1898 a to ze schůze zpěváků. Přítomno bylo 14 členů. Nadpis v kronice zní „ Bůh žehnej počestnému řemeslu“. V zápisu bylo konstatováno, že spolek „Katolických tovaryšů“ mrtvě a nečinně si počínají. Předsedou zábavního výboru byl zvolen pan Jan Suchý.

Tělocvičný odbor Orla v Uherském Brodě vznikl 4. června 1908 při spolku Katolických tovaryšů. Ale až 23. května 1920 byla v sále Občanské záložny za přítomnosti 62 členů založena samostatná jednota Československého Orla v Uherském Brodě pod vedením profesora reálného gymnázia v Uherském Brodě pana Jaroslava Hrubana. Do výboru byli jmenováni další členové tak, aby jednota byla akce schopná. Již v roce 1923 měla jednota 339 členů.

V průběhu roku 1931 došlo k zahájení jednání o pozemcích na výstavbu stadionu. Po jednání s městskou radou a konventem Dominikánů byl získán pozemek za Lipovým dvorem. Takže již v roce 1933 a to 4. června došlo k oficiálnímu otevření Orelského stadionu.

Dále se uvádí, že v roce 1939 byl starostou Antonín Hrubý a tehdejší stav členstva bylo 459 členů. V průběhu okupace byla činnost částečně omezena a veškerý majetek přebral spolek Kuratorium.

V roce 1945 byla činnost plně obnovena. Ale, pak přišel rok 1948 a již k 1. 4. 1948 dle pokynů Akčního výboru musel být veškerý majetek předán Sokolům v uherském Brodě. V kronice je předávací Pamětní zápis. Členů v tehdejší době bylo 500 při počtu obyvatel města kolem 5000.

Stejný osud měla i sesterská organizace, kterou založil Orel v Uherském Brodě a to spolek „ Lidový dům“. Orel jako takový se scházel za určitý roční pronájem v budově Občanské záložny. Až v roce 1928 byl tento dům odkoupen za 530000 Kč. Na valné hromadě bylo rozhodnuto, že účetnictví bude vedeno samostatně a proto z členů Orla a Lidové strany založen spolek „Lidový dům“, který se zabýval kulturními akcemi jako divadla taneční lesy, koncerty a tak to pokračovalo až do 15. 1.1952 kdy byl spolek zrušen dle přípisu komunistického ONV uherském Brodě. Vše muselo být protokolárně předáno Závodnímu klubu pracujících České zbrojovky v Uherském Brodě. Dne 4. 9. 1972 lidově tzv. Katolka vyhořela  Nabízí se otázka, bylo to nešťastnou náhodou nebo „Někdo“ pomohl …??

Zpracoval: Vojtěch Kostelka, 25. 1.2011.
Upraveno: Mgr. Petr Gabriel

Výbory jednoty Orel Uherský Brod a její členové od založení po rok 1948

První zápis v orelské kronice se schůze zpěváků z 23. 5. 1898

Zábavní výbor:
Jan Suchý za předsedu
Augustin Odstrčil za ředitele
Ferdinand Doležal za režiséra, pokladníka a sbormistra
Leopold Sedlář za zapisovatele, opisovatele, nápovědu a revisora
Alois Polišenský za rekvizátory
Jan Číž za rekvizátory
Karel Jílek za uvoditele
Josef Matějíček za uvoditele

Ustavující schůze jednoty Čsl. Orla v Uherském Brodě 23.5. 1920

Starosta: Dr. Jaroslav Hruban (profesor na reálném gymnáziu)
Náměstek: Cyril Staňa (rolník)
Jednatel: Leopold Sedlář (důchodce)
Pokladník: Vilém Chmela (obchodník)
Hospodář: Alois Golldmann (soudní sluha)
Náčelník: Josef Rachůnek (rolnický syn)
Členy: Oskar Ryška (kovářský mistr)
Jan Pazdera (listonoš)
Josef Janča (rolnický syn)
Vzdělavatel: P. Jaroslav Hlobil (administrátor)
Přehlížitelé účtů: Robert Goldmann (pokladník nemocenské pokladny)
Ferdinand Procházka (strojník)

Valná hromada 12.3. 1921

Starosta: Dr. Jaroslav Hruban
Místostarosta: Cyril Staňa
Jednatel: Ladislav Krejčí
Pokladník: Jan Reska
Hospodář: Alois Golldmann
Vzdělavatel: P. Jaroslav Hlobil
Náčelník: Jan Veselý
Náčelník: S. Kučíková
Přehlížitel účtu: Robert Golldmann
Ferdinand Procházka
Členové výboru: Sedlář, Ryška, Mlčoch, Janča, Pazdera a Rektoříková

Mimořádná valná hromada 2.10. 1921

Starosta: Leopold Sedlář
Místostarosta: Robert Goldmann
Místostarosta: bratr Tomáš Toral
Jednatel: Ladislav Krejčí
Pokladník: Jan Reska
Vzdělavatel: Jan Mlčoch
P.Jaroslav Hlobil
Dr. Jaroslav Hruban
Sbormistr: Ferdinand Rezka
Náčelník: Jan Veselý
Náčelní: Jena Rektoříková
Člen výboru: Jan Pazdera
Alois Goldmann
Alois Ryška
Jan Hrubý
František Matyáš
Anna Kubálková
Zábavní odbor: Vilém Bardonek
Alois Goldmann
Václav Jiřík
Tomáš Babula

Valná hromada 19.2. 1922

Starosta: Robert Goldmann
1. Místostarosta: Raimund Mittág
2. Místostarosta: Tomáš Toral
Jednatel: Ladislav Matyáš
Pokladník: Jan Rezka
Vzdělavatel: Leopold Sedlář
Dr. Jaroslav Hruban
Hospodář: Vojtěch Jurák
Sbormistr: Ferdinand Reska
Náčelník: Josef Veselý
Náčelní: Jena Rektoříková
Revizor účtů: František Suchomela
Josef Kadlčík
Zábavní výbor: Alois Goldmann, Vilém Bardonek, Václav Jiřík

Valná hromada 14.10. 1923

Starosta: Robert Goldmann
Místostarostové: P. Jaroslav Hlobil a Tomáš Toral
Jednatel: Leopold Sedlář
Pokladník: Alois Švach
Hospodář: Josef Sedlář
Knihovník: Jan Veselý
Vzdělavatel: Karel Notář, František Rusňák, Dr. Jaroslav Hruban
Náčelník: František Matyáš
Náčelník: Jarmila Matyášová
Revizor účtu: Inocenc Krampla

Valná hromada 2. 1. 1925

Starosta: Leopold Sedlář
Místostarosta: Jaroslav Hlobil (děkan)
Jednatel: Jan Veselý (úředník)
Pokladník: Alois Švach (účetní)
Hospodář: Josef Sedlář (vrchní kanc. oficiál)
Vzdělavatel: P. Rudolf Drábek (katecheta)
Sbormistr: Ferdinand Reska (kancelista)
Knihovník: Antonín Hrubý (studující)
Náčelník: Vladimír Matyáš (obchodní příručí)
Náčelní: Jarmila Matyášová
Členové: Jan Reska (kloboučník)
Jan Pazdera (listonoš)
František Matyáš ml. (tesař)
Cyril Krajíček (obchodník)

Valná hromada 29.11. 1925

Starosta: Inocenc Krampla
Místostarosta: P. Jaroslav Hlobil
Jednatel: František Bukovanský
Pokladník: Alois Švach
Hospodář: Josef Sedlář
Vzdělavatel: P. Rudolf Drábek, P. Bureš
Knihovník: Antonín Hrubý
Náčelník: Ladislav Matyáš
Náčelní: Drahomíra Hábová
Revizoři účtů: Alois Ryška a Ferdinand Procházka

Valná hromada 12.12. 1926

Starosta: Inocenc Krampla
Jednatel: Karel Kolář
Pokladník: Alois Švach
Vzdělavatel: Jan Jančařík, P. Rudolf Drábak, P. Karel Bureš
Hospodář: Oldřich Hanáče
Správce čítárny: Alois Smola
Zábavní kroužek: Cyril Krajíček
Revizoři účtů: Otakar Ryška, Ferdinand Procházka

Valná hromada 27.11. 1927

Starosta: Inocenc Krampla
Místostarosta: P. Jaroslav Hlobil (děkan)
Vzdělavatel: P. Drábek, P. Bureš, Jan Jančařík (učitel)
Jednatel: Josef Karkoš (tajemník)
Pokladník: Alois Švach (účetní)
Hospodář: Ferdinand Procházka (zámečník)
Knihovník: Cyril Durák
Režisér: Cyril Krajíček (obchodník)
Revizoři účtů: Otakar Ryška a Ferdinand Procházka
Náčelník: Antonín Hrubý
Náčelní: Jarmila Matyášová

Valná hromada 6.12. 1928

Starosta: Inocenc Krampla
Místostarosta: P. Jaroslav Hlobil
Vzdělavatel: P. Rudolf Drábek
Pokladník: Alois Švach
Jednatel: Ferdinand Procházka
Hospodář: Vilém Bardonek a Jan Jančařík
Revizor účtů: Otakar Ryška a Anežka Poláková
Náčelník: Antonín Hrubý
Náčelní: Jarmila Matyášová

Valná hromada 29.12. 1929

Starosta: Inocenc Krampla
Místostarosta: P. Jaroslav Hlobil
Jednatel: Marie Šustková
Pokladník: Cyril Krajíček
Vzdělavatel: P. Rudolf Drábek
Hospodář: Jan Miklíček
Knihovník: Cyril Durák
Revizor účtů: Otakar Ryška a sestra Anežka Poláková
Náčelník: Oldřich Hanáček
Náčelní: Jarmila Matyášová

Valná hromada 14.12.1930

Starosta: Inocenc Krampla
Místostarosta: P. Jaroslav Hlobil
Vzdělavatel: P. Drábek, P. Kolář, Karkoš a Jančařík
Pokladník: Cyril Krajíček
Jednatel: Konrád Kostelka
Knihovník: Cyril Durák a Jan Blaha
Hospodář: Jan Miklíček
Členové rady: Leopold Sedlář a Bohumil Cejpek

Valná hromada 6. 1.1932

Starosta: Inocenc Krampla
Místostarosta: P. Jaroslav Hlobil
Jednatel: Konrád Kostelka
Pokladník: Cyril Krajíček
Hospodář: Jan Miklíček
Knihovník: Jan Blaha
Revizor účtu: Jan Veselý a Karel Lekeš
Předseda zábavního výboru: Anežka Poláková
Náčelník: Antonín Hrubý
Náčelní: Ludmila Staňová

Mimořádná valná hromada 13. 4.1932

Důvod - zakoupení pozemku na stadion u Lipového dvora a odsouhlasení možnosti odpracovaní hodin, včetně upsání peněžního příspěvku. Např. Leopold Sedlář 1000 Kč, P. Jaroslav Hlobil 1500 Kč, Antonín Hrubý 120 Kč atd.

Valná hromada 21.1.1934

Starosta: Leopold Sedlář
Místostarosta: P. Jaroslav Hlobil
Jednatel: Konrád Kostelka
Pokladník: Cyril Krajíček
Vzdělavatel: P. Eduard Hurník
Hospodář: Jan Miklíček
Správce stadionu: Cyril Durák
Revizoři: Josef Karkoš a Václav Pazderka
Náčelník: Antonín Hrubý
Náčelní: Ludmila Staňová

Valná hromada 6.1.1935

Starosta: Leopold Sedlář
Místostarosta: P. Jaroslav Hlobil
Jednatel: Konrád Kostelka
Pokladník: Cyril Krajíček
Hospodář: Jan Miklíček
Správce stadionu: Josef Viktorin
Revizoři: František Lekeš a Ludvík Gášek
Náčelník: Antonín Hrubý
Náčelní: Ludmila Staňová

Valná hromada 6.1.1936

Starosta: P. Rudolf Drábek
Místostarosta: Pavel Staňa
Vzdělavatel: Josef Karkoš
Pokladník: Cyril Krajíček
Jednatel: Konrád Kostelka
Hospodář: Jan Miklíček
Správce stadionu: Josef Viktorin
Knihovník: Jaroslav Marek
Revizoři: František Lekeš a Ludvík Gášek
Náčelník: Antonín Hrubý
Náčelní: Ludmila Staňová

Valná hromada 6.1.1937

Starosta: P.Rudolf Drábek
Místostarosta: Pavel Staňa
1. jednatel: Konrád Kostelka
2. jednatel: Vladimír Veselý
Pokladník: Cyril Krajíček
Vzdělavatel: Josef Karkoš
Hospodář 1: Jan Miklíček
Hospodář 2: Josef Viktorin
Vedoucí divadelního odboru: Dr. Jan Mičánek
Knihovník: Jaroslav Marek
Revizor účtu: František Lekeš a Ludvík Gášek
Náčelník: Antonín Hrubý
Náčelní: Ludmila Staňová

Valná hromada 6.1.1938

Starosta: Leopold Sedlář
Místostarosta: Pavel Staňa
Jednatel : Karel Kopeček a Vladislav Veselý
Pokladník: Konrád Kostelka a Bohumil Cejpek
Vzdělavatel: Dr. Jan Mičánek
Hospodář: Jan Miklíček a Josef Viktorín
Knihovník: Jaroslav Marek
Revizoři: František Lekeš a Ludvík Gášek
Náčelník: Antonín Hrubý
Náčelní: Vlasta Matyášová

Výroční schůze 6.1.1939

Starosta: Antonín Hrubý
Místostarosta: Bohumil Cejpek
Jednatel: Karel Kopeček
Matrikář: Vladimír Veselý
Pokladník: Konrád Kostelka
Vzdělavatel: P. Viktor Ruppert
Hospodář 1: Josef Viktorin
Hospodář 2: František Hudeček
Knihovník: Jaroslav Márek
Divad. a. zab. ref.: Ludvík Gášek
Hudební referent: Jan Rachůnek
Revizoři: František Lekeš a Ludvík Gášek
Náčelník: Oldřich Hanáček
Náčelní: Vlasta Matyášová

Výroční schůze 28.1.1940

Starosta: Bohumil Cejpek
Místostarosta: Oldřich Hanáček
Jednatel: Karel Kopeček
Pokladník: Konrád Kostelka
Matrikář: Vladislav Veselý
Hospodář: František Hudeček
Hospodář stadionu: Cyril Bartoš
Knihovník: František Lekeš
Divadelní referent: Ludvík Gášek
Zábavní referent: Rudolf Prager
Hudební referent: Bedřich Rektořík
Vzdělavatel: Ondrouch
Revizoři účtů: František Šesták a Josef Viktorín
Náčelník: Vladimír Babula
Náčelní: Vlasta Matyášová

Výroční schůze 5.1.1941

Starosta: Jan Veselý
Místostarosta: Bohumil Cejpek
Jednatel: Karel Kopeček
Pokladník: Konrád Kostelka
Vzdělavatel: P. Josef Šimoník
Hospodář: František Hudeček
Matrikář: Vladislav Veselý
Náčelník: Oldřich Hanáček
Náčelní: Ludmila Bartošová

Stav členů k 5. 1. 1941 je 459.

Výroční schůze 6. 1. 1948

Starosta: Konrád Kostelka (bankovní úředník Moravské banky)
Místostarosta: František Chramosta (poštovní úředník)
Jednatel: Josef Kaňa (úředník)
Pokladník: Oldřich Kopunec (úředník Moravské banky)
Vzdělavatel: P. Josef Šimoník (administrátor farnosti) Uh. Brod
Hospodář: Josef Miklíček (zřízenec okresní hospodářské záložny)
Člen rady: JUDr. Rostislav Štěpaník (advokát)
Pavel Staňa (rolník a člen ONV Uh. Brod)
Josef Kůdela (úředník a člen ONV Uh. Brod)
Josef Viktorin (zaměstnanec UP a člen MNV Uh .Brod)
Jan Krajča (úředník Uherský Brod)
Bohumil Hrubý (prof. reálného gymnazia Uh. Brod)
Josef Matějíček ( řezník a hostinský v Uh. Brodě)
Bohumil Cejpek (úředník okresního soudu Uh. Brodu)
Rudolf Prager (úředník MNV Uh. Brod)
Náčelník: Zdeněk Svoboda (prof. Reálného gymnazia Uh. Brod)
Náčelní: Vlasta Matyášová (švadlena)

Stav členů k 6. lednu 1948 je 500.

Zpracoval: Vojtěch Kostelka , 15. 2. 2011

Copyright © 2008 Orel Uherský Brod.